Top Five redakce

Top Five čtenáři

Článkový kalendář

<<>>Březen
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
1	2	3	4	5	6	7
8	9	10	11	12	13	14
15	16	17	18	19	20	21
22	23	24	25	26	27	28
29	30	31

Reporty

DEEP PURPLE

DEEP PURPLE 08.10.06
Ostrava, ČEZ aréna

Pro ryze metalového fanouška je hudba DEEP PURPLE příliš "měkká" a členové kapely příliš "seriózně stárnoucí", přesto jejich tvroba tvoří jeden ze základů všeho, co zavání elektrickou kytarou a s ní spřízněnými hudebními žánry. Energie, s jakou tito Britové vtrhávají už bezmála čtyřicet let na pódia, je imponující a nezadá si nic energií interpretů mezi metalisty více zbožštělých - nabízejí se jména veteránů jako JUDAS PRIEST či MOTÖRHEAD. Ignorovat DEEP PURPLE je totéž jako ignorovat třeba LED ZEPPELIN anebo tvrdit, že temný metal začíná s BURZUM.

DEEP PURPLE nejsou kapelou, která by oslovovala výhradně metalové příznivce (byť aktuální deska "Rapture of the Deep" musela fandy takových DREAM THEATER potěšit - vždyť i titulní píseň zahraná v rámci koncertu se z celkového pojetí vymykala svou progresivní náladou). Složení publika tak nabídlo skutečně nebývalou směsku: k vidění byli pánové v sacích i jeansových kompletech, dámy vyžilé, podnapilé i elegantně nalíčené, skejťáci i metalisti, seriózní prošedivělí pamětníci i mladí metrosexuálové. Pro DEEP PURPLE to budiž lichotkou. Jejich publikum a příznivci se totiž k hudbě této kapely nestaví nezúčastněně, ale velmi aktivně. Jejich publikum je sice podobně pestré jako publikum RAMMSTEIN, ti však mnohé ze svých takzvaných fanoušků oslovili více svým módním statutem než hudbou. Nálada i odezva na koncertě DEEP PURPLE byla mimořádná, chvílemi uvolněná, většinou ale pod vlivem hudby (znějící možná až příliš potichu) rozdováděná. Vyvolávání přídavku bylo díky symbióze tleskajících diváků na ploše, dupajících diváků, kteří seděli na ochozech, a řevu všech přítomných, impozantní.

Zaznělo to, co zaznít mělo. Pilíře desky "Machine Head" ("Lazy", "Highway Star", "Space Truckin’" i hymna "Smoke on the Water"), "Into the Fire" (z desky In Rock), "Strange Kind of Woman"... Spíše staré věci než novinky což bylo na to, že se jednalo o koncert k aktuální desce (song "Wrong Man") překvapivé, ale nikoliv nemilé. DEEP PURPLE ví, co si publikum žádá, a jelikož si nežádá odpad, není nic zlého na tom, že to i dostává. Došlo i na apelativní baladické odlehčení ("When a Blind Man Cries"). Mnohé z už tak dlouhých skladeb byly provázány se skladbami jinými, čímž sice DEEP PURPLE nedali divákům šanci aplaudovat mezi jednotlivými hardrockovými hymnami, avšak o to větší virvál následoval po konci každého z písňových pásem. Po těchto předlouhých energií nabitých kompozicích nemohlo následovat nic jiného než erupce nadšení.

Mezi nejnezapomenutelnější momenty koncertů DEEP PURPLE patří už léta instrumentální sóla jednotlivých muzikantů. Zatímco basák Roger Glover stál spíše nenápadně v pozadí a Ian Gillan si mírně exhibicionistická hlasová "cvičen"" čas od času dopřál v průběhu písně, kytarista Steve Morse, bubeník Ian Paice i klávesista Don Airey dostali pro předvedení svého mistrovství zvláštní prostor. Paice se do kánonu nejexcelentnějších bubeníků zapsal už živým předvedením skladby "The Mule" na proslulé živé desce "Made in Japan". V Ostravě předvedl svou odvázanější tvář, když za svou soupravou (mimochodem stojící v rovině s ostatními muzikanty a nikoliv v pozadí) ležérně posedával a dokazoval, že i jednou rukou lze vyloudit impozantní sólo. Nejen bubnováním Genea Hoglana či Mikea Portnoye měl by žít metalový fanoušek. Nejčerstvěji přibyvší člen kapely - klávesista Don Airey - si zase publikum získal svými pěti minutami ve světle reflektorů, během nichž ze svých nástrojů vyloudil vše od Mozarta, přes Darth Vaderův motiv z "Hvězdných válek" a nápěvky samotných DEEP PUPRLE, po severomoravskou lidovku "Okolo Frýdku". Nálada byla podobná, jako když HAZYDECAY vystoupí ze svého "seriózního" HC a střihnou si "Lady Carneval". Radost v rámci už tak rozverného koncertu. A co se Stevea Morse týče - je třeba rozepisovat se o jeho nadpozemském kytarovém mistrovství? Ten chlap je se svým nástrojem prakticky srostlý.

DEEP PURPLE dali v Ostravě nejvýmluvnější odpověď na otázku typu "A vás po těch letech ještě baví hrát Smoke on the Water?". Tamní koncert jasně vyjádřil, že to kapelu baví a to nesmírně. Aby taky ne, když jim více něž sedm tisíc lidí všemožného věku a původu nadšeně aplauduje. "Superb", děkoval s úsměvem na rtech Ian Gillan publiku. A to mělo na tentýž názor.

foto: Dudu

Viktor Palák | 17.10.06 |