Novinky | Videa

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

RED HOT CHILI PEPPERS v ČR

29.08.16

Více

Echoes

Persistence tour 2017

Persistence tour 2017

20.01.17 | 19:00 hod.

Live - nejbližší akce

Persistence tour 2017

20.01.17 | 19:00 hod.

Více | Přidat koncert

Recenze

PRAŽSKÝ VÝBĚR - Výběr

PRAŽSKÝ VÝBĚR - Výběr

1987 / 1990 Supraphon
1995 Bonton Music
2012 Supraphon

čas: 42:17
země původu: Československo
styl: rock

"V Česku zuřící perestrojka vytvořila velmi rychle společenský chaos. Zmatení slov vedlo k tomu, že jedna část režimu táhla čehý a druhá hot. Deska Výběr to svou atmosférou zachycuje. Jejím jádrem jsou portréty lidí dezorientovaného světa, v němž slova ztrácejí svou náplň, ale o to jsou hlasitější." (Josef Vlček – "Causa Pražský výběr" – Reflex 14/2012)

Pětadvacet let uplynulo od realizace bezejmenného alba skupiny VÝBĚR, jež v roce 1987 navázalo na tehdy ještě nevydané a dávno již legendární dílo "Straka v hrsti".

"Různé náhledy institucí, pořadatelů, muzikantů a příznivců rockové hudby stojí často proti sobě i mimo sebe a tvoří proměnlivý, těžko definovatelný propletenec. Signalizují rozporuplnost naší hudební scény. Nárazy do zdí zásadních postojů oficiálních i neoficiálních bývají vždy bolestivé, ze všeho nejvíce pro hudbu. Proto skupina, která vyvolá širokou polemiku a dotkne se třeba jen vlastní existencí problémů, jejichž řešením může být kvalitativní posun ve vývoji a situaci rockové hudby a možná i celé kultury u nás, je společensky nepostradatelná. Mezi takové Pražský výběr patřil." (Aleš Opekar & Vladimír Vlasák – "Excentrici v přízemí" – Panton – edice Impuls 1989)

Když komunistický týdeník Tribuna v březnu 1983 zveřejnil lživý a nesmyslný, leč v celkovém důsledku likvidační článek "Nová vlna se starým obsahem", pod nějž se podepsal fiktivní Jan Krýzl, vedle jiných kapel to silně pocítil především PRAŽSKÝ VÝBĚR, jemuž nejenže nebyla vydána deska, ale byl zakázán. Zatímco Jiří Hrubeš emigroval, ostatní členové kapely se v polovině osmdesátých let věnovali hlavně studiové práci, včetně hudby pro film "Hledám dům holubí". Michael Kocáb se dále věnoval projektu "Odysseus" a pro Jiřího Korna napsal obrovský hit "Karel nese asi čaj". Vilém Čok si v něm zahýkal, ale jinak hrál s kapelou MOPED a objevil se rovněž ve skupině STROMBOLI, kterou založil Michal Pavlíček, tehdy spolupracující také se Zuzanou Michnovou na albu "Rány".

"Po třech letech se situace okolo nás začala uvolňovat. Třeba bolševikům došlo, že to přepískli, že tím, že nás zakázali, z nás udělali modly. Tým PKS nás oslovil, že by možná šlo zase hrát. Tak jsme začali zvažovat, jestli to má vůbec smysl. Hrubeš tady nebyl, situace byla hodně rozložená." (Michal Pavlíček – "Protrhla se hráz aneb 7 (tu) tučných a 7 (tu) hubených let Pražského výběru" – booklet 2CD "Komplet" – Bonton Music 1995)

Chybějícího bubeníka však brzy zdárně nahradil Klaudius Kryšpín.

"Zjistili jsme, že v Praze hraje amatérská skupina, která dokonale kopíruje naše písničky. Líbil se nám hlavně bubeník Klaus Kryšpín. Je samouk, velkej vzor měl právě v Jirkovi Hrubešovi. Překvapilo nás, že plejbekový pasáže z nahrávky zahrál živě. Takže jsme ho jako člověka znalýho našeho staršího repertoáru využili." (Michal Pavlíček – "Excentrici v přízemí" – Panton – edice Impuls 1989)

Jednou z několika podmínek zvažovaného návratu byla také nutná změna názvu skupiny. Přestože byl zvažován ROPOTÁMO, nakonec se situace vyřešila tím, že došlo k pouhému zkrácení názvu na VÝBĚR. Velký koncertní návrat nastal na podzim 1986 v pražské Lucerně.

"Stalo se úderem půl sedmé večer, 14. října 1986. Na pódium zcela přelidněné Lucerny vběhl Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Vilém Čok a Klaudius Kryšpín, bubenický náhradník za emigranta Jiřího Hrubeše. "Výběr Praha!!!" zařval konferenciér Roman Lipčík a bylo to. Málokoho z propoceného, nadšeně poskakujícího davu napadlo, že vlastně jásá na hrobě svých hrdinů. Ne, to nebylo hudbou. Kocáb s Pavlíčkem napsali nové písničky v duchu klasického repertoáru Pražského výběru, a nebylo to ani v image. Michael si dokonce nasadil masku starého Chvastouna, Čok skákal jako pomatený, Pavlíček se mračil v sólech. Nic. To jen končila jedna docela výjimečná éra českého rocku. A následné vyprodané turné Výběru po republice a vlastně celý lítý boj o znovuzavedení Pražského výběru na scénu – to vše bylo už jen reminiscencí, vzpomínkou, dárkem na rozloučenou se starými dobrými novovlnnými časy. Když se rozplynulo nadšení, zbyla z koncertu kocovina, lítost a vztek nad třemi promarněnými roky." (Vojtěch Lindaur & Ondřej Konrád – "Bigbít" – Torst 2001, Plus 2010)

Návrat souboru přišel v době měnícího se stavu na tuzemské hudební scéně. Aniž by to tehdy někoho napadlo, nová vlna byla minulostí a vše se začalo čím dál více štěpit na dílčí scény. Na jemnější straně stále barevnějšího hudebního spektra se prosazovali novoromantici, reggae či specifická hanspaulská komunita, na té ostřejší hlavně metal a punk. Kapela se ocitla v situaci, kdy se snažila navázat na svou minulost a uspokojit fanoušky, ale zároveň vstřebat i něco nového.

"To, co jsme dělali v ryzím období Výběru, bylo čistý, spontánní. A najednou po čtyřech letech lidi chtějí, abys jim předvedl to samý. Ale ty seš už trochu někde jinde. Dobře jsme věděli, že nevstoupíš dvakrát do stejný vody, a navíc se změnila i hudba. Nová vlna ustoupila a hrál se hlavně metal. Později jsme přibrali na koncerty i druhou kytaru, kterou obsluhoval Miloš Dodo Doležal. Přesto mi i tahle éra potvrdila, že jsme byli svým způsobem nadčasový." (Michal Pavlíček – "Protrhla se hráz aneb 7 (tu) tučných a 7 (tu) hubených let Pražského výběru" – booklet 2CD "Komplet" – Bonton Music 1995)

Přestože nové album bylo nahráno již v únoru 1987, na jeho vydání se čekalo celý rok, takže vyšlo až někdy začátkem roku 1988. Úspěch to byl velký až nevídaný.

"Comeback spojený s nadšenými až extatickými reakcemi publika, které znalo každé slovo jejich písní, dodal skupině na sebejistotě. Soubor tehdy osciloval mezi megalomanií až excentrismem. V době, kdy se ostatní rockoví muzikanti krčili někde v koutku, vyrostly v Pavlíčkovi a Kocábovi dvě individuality. Jejich sebevědomí a drzost po návratu na pódia vyvolávaly obdiv a pocit jistoty, že nenáviděný blbý režim půjde už brzy do háje." (Josef Vlček – "Causa Pražský výběr" – RefleX 14/2012)

Přestože texty podléhaly kontrole, překvapivě se do nich podařilo dostat až nebývalé množství na tu dobu poměrně ostré společenské kritiky. Nechybí sice zřetelné prvky vtipu a nadhledu, velmi výrazný je i výskyt lidových rčení či písňových citací, jenže jak naznačují již samotné názvy skladeb, daleko více převažuje inteligentní zesměšňování rozličných byrokratů, kariéristů, blbounů a podobných smutných existencí. Bylo zřejmé, že režim přece jen částečně polevuje.

"Cítili jsme, že restriktivní a represivní tlak státního aparátu ustupuje a rozmělňuje se. Zůstávaly rozbitý, rozlámaný kry na moři. V některých ohledech to bylo ještě ostřejší, až hysterický, jinde už začali ztrácet kontrolu. My jsme se tehdy jako dobrý Češi naučili mezi tím proplouvat." (Michael Kocáb – "Protrhla se hráz aneb 7 (tu) tučných a 7 (tu) hubených let Pražského výběru" – booklet 2CD "Komplet" – Bonton Music 1995)

Hudebně se novým skladbám podařilo navázat na proslulé, byť tehdy pořád nevydané, leč pokoutně šířené songy z předzákazového období. Některé z nich ale znějí mnohem tvrději, rychleji, přímočařeji a razantněji, jiné jsou naopak pomalejší, temnější, kompozičně složitější, zato dřívější lehkosti trochu ubylo. Vše samozřejmě se zárukou nejvyšší instrumentální kvality.

"Ve srovnání se Strakou v hrsti, tedy obdobím kolem roku 1982, je současný repertoár Výběru uvážlivější, usedlejší, obsahuje víc konkrétně cílené kritiky (ta tam je svahilština). Naproti tomu postrádá dřívější lehkost a živelnost v recesi a crazy humoru." (Aleš Opekar – Gramorevue 6/1988)

Mocné kýchnutí rozjíždí metalově rychlou, údernou a nepolevující palbu "Tatrman", postavenou také na bravurní kombinaci Kocábova zpěvu a Čokových zvolání, v čemž úspěšně pokračuje i hardrockově hutnější "Člověk bez talentu", jenž si může koupit lásku, ale běda, když si chce koupit nadání. Zatímco rytmicky zajímavé, ale jinak lehce křečovité "Papíry straší" se řadí k tomu slabšímu, řevem nepříčetné manželky rozevřené "Sbal si to svý ráno" se vrací k téměř metalové razanci, kterou vzápětí odlehčuje povedeně rozverná píseň "Hrály dudy". Poněkud rozvláčnější "Smolař" je kompozičně složitější směsí temnější atmosféry, méně výrazných nápadů, žhavě klávesových výtrysků a místy snad až zbytečného pitvoření, leč ani intenzivní výkřiky v netradičním úvodu později hybnějšího "Tyhle řeči znám" nejsou známkou právě vrcholné skladby. Zlepšení přináší zábavné reggae "Chvastoun", jehož finále dominuje Kocábův gradovaně pološílený monolog o tancujících myších hrajících na cimbály, úchvatnou tečkou je pak psychedelicky zamlžený "Snaživec", který na co šláp, tam sto let tráva nerostla, jak mistrovsky naznačují jeho působivě mluvené sloky i vypjatě klenutý refrén.

"Lidi začali brát i věci z druhýho alba, už jim bylo jedno, co z který desky je. Z tohoto pohledu se nám podařilo plynule navázat na starou éru, jen s tou výjimkou naší vnitřní motivace. Už jsme nevěřili, že se dokážeme rozvinout. Byla to prostě ozvěna našich hojných časů." (Michael Kocáb – "Protrhla se hráz aneb 7 (tu) tučných a 7 (tu) hubených let Pražského výběru" – booklet 2CD "Komplet" – Bonton Music 1995)

Prodejní úspěch nové desky byl natolik velký, že ještě v tom stejném roce vyšla také šest let zakázaná "Straka v hrsti", byť pouze pod názvem "Pražský výběr". Tato skutečnost občas budí spekulace, které z těch alb považovat za první, neboť to starší vyšlo o trochu později než to mladší. Diskuzi řeší správná odpověď, že skutečným debutem je často opomíjená jazzrocková "Žízeň" z roku 1978, ž čehož proto plyne, že "Výběr" je z hlediska vydání deskou druhou a z hlediska nahrání dokonce až tou třetí. Jenže
zatímco album dopadlo úspěšně, situace v kapele nebyla optimální.

"Byl jsem trochu zklamanej z atmosféry v kapele. Jako by na Výběr neměl nikdo moc čas. Pavlíček občas nepřišel na zkoušku, protože měl Stromboli, Kocáb tehdy točil výbornou filmovou hudbu… Zdálo se mi, že je to boj mezi Výběrem a Stromboli. A přitom se z hudby jako by začala vytrácet originalita." (Vilém Čok – "Protrhla se hráz aneb 7 (tu) tučných a 7 (tu) hubených let Pražského výběru" – booklet 2CD "Komplet" – Bonton Music 1995)

Celá druhá polovina osmdesátých let proběhla v pokročilém stádiu uměleckého zahlcení všech členů souboru. Michal Pavlíček výrazně spolupracoval se Zuzanou Michnovou, s Kocábem zplodil ambientní album "Černé světlo" a s Miroslavem Vitoušem hudbu pro scénický projekt "Minotaurus", ale hlavně nahrával a vystupoval s kapelou STROMBOLI, kde působil také Klaudius Kryšpín a hostující Vilém Čok. Zatímco Kryšpín roku 1988 emigroval, takže jej nahradil David Koller, současně člen velmi krátké fáze skupiny BLUE EFFECT a rozjíždějící se LUCIE, Čoka sice na určitou dobu přibrzdilo vážné zranění ruky, později však založil soubor NOVÁ RŮŽE. Michael Kocáb mezitím dokončil scénický projekt "Odysseus" a společně s Pavlíčkem a Čokem realizoval své sólové album "Povídali, že mu hráli". Taktéž se písněmi jako "S cizí ženou v cizím pokoji" nebo "Stáří" podílel na proslulém autorském albu "V penzionu Svět" dvojice Hapka-Horáček, přičemž s tím druhým založil iniciativu Most, která v listopadu 1989 navázala první kontakt mezi disentem a státní mocí. Ostatně, již na Děčínské kotvě 1988, čili v přímém přenosu
Československé televize, Kocáb vyslovil památnou a v té době odvážnou větu o tom, že "každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží" a že je třeba usilovat o "ekonomickou, kulturní, duchovní obnovu a hlavně o navrácení ztracených občanských práv a svobod".

"Mezi mnou a Michaelem je silné pouto, ale zároveň se začínají určité věci vyhrocovat. Kdo ví, jestli se naše cesty nakonec nerozdělí. Michael začíná disponovat s Výběrem jako s osobní věcí, zatímco já bych nerad opustil Stromboli. Nicméně jsme právě spolu s Kocábem, Karlem Smyczkem a Milošem Zapletalem dopsali scénář celovečerního filmu o Výběru." (Michal Pavlíček – Melodie 8/1989).

Film "Pražákům, těm je hej" byl dokončen až roku 1990 a prvořadě se soustředí především na období druhé poloviny osmdesátých let, které tímto uzavřel. Kocáb se po revoluci stal poslancem a následně i iniciátorem a předsedou parlamentní komise pro odsun sovětských vojsk. Zatímco krátce obnovený PRAŽSKÝ VÝBĚR reagoval velkým koncertem "Adieu CA", diváci v kinech sledovali film, z nějž zůstává v paměti zejména slavný bahenní souboj mezi hlavními aktéry.

"Ten konec se nějak rozpliznul. Hlavní duše, Michalové, nikomu nic neřekli. Co bude? Nic. Mezi Pavlíčkem a Kocábem to pěkně jiskřilo. Ty jejich žabomyší války mi dost vadily." (Vilém Čok – "Protrhla se hráz aneb 7 (tu) tučných a 7 (tu) hubených let Pražského výběru" – booklet 2CD "Komplet" – Bonton Music 1995)

Nedůstojný kompakt nazvaný "Selection" vyšel roku 1990. Lépe vypadá dvojdiskový "Komplet" z roku 1995, který sice postrádá původní obal, ale nabízí několik bonusů a především velmi obsáhlý booklet nazvaný "Protrhla se hráz aneb 7 (tu) tučných a 7 (tu) hubených let Pražského výběru (1978 – 1992)" a přetékající množstvím fotek, informací, komentářů a citací. Čerstvě vydaná edice je šířena v podobě povedeného trojpanelového digipaku s vloženým bookletem a přestože vizuálně vychází z původního vydání, navíc nabízí celou řadu fotek a vůbec poprvé také texty. Jenže podstatněji se jeví skutečnost, že přes všechny dobové obtíže se podařilo nahrát zdařilé album.

"Byli jsme po zákazu, který nám zasadil největší ránu v oblasti emocí. To nadšení trochu vyprchalo. Aby taky ne, když nás v mladickém rozpuku bolševici zakázali, přerušili životodárnou mízu a udělali klasický bypass. Narušili emoce, ale ne schopnost tvořit." (Michael Kocáb – Rock & Pop 11/2012)

Přestože album jako celek nedosahuje úrovně toho předchozího, rozhodně se mu důstojně přibližuje. Mnohými fanoušky je vnímáno zcela rovnocenně a některými snad dokonce lépe. Možná není až tolik vyrovnané, přesto minimálně z poloviny obsahuje dávno již klasické perly české rockové historie, jež se v rámci tvorby souboru plně vyrovnají těm o pár let starším.

"Ani s odstupem čtvrtstoletí neztratila nahrávka nic ze své uhrančivosti. Není tady sice tolik přímočarých hitů jako na Strace, ale písně jako Tatrman, Hrály dudy či Snaživec jsou nadčasové a příkladně Člověk bez talentu přímo píseň přísně aktuální!" (Instinkt 45/2012)

sestava: Michael Kocáb – zpěv, klávesy, Michal Pavlíček – kytara, baskytara, zpěv, Vilém Čok – baskytara, zpěv, Klaudius Kryšpín – bicí
odkaz: www.prazskyvyber.com
tracklist
1. Tatrman
2. Člověk bez talentu
3. Papíry straší
4. Sbal si to svý ráno
5. Hrály dudy
6. Smolař
7. Tyhle řeči znám
8. Chvastoun
9. Snaživec

Hodnocení

autor:

80 %

čtenáři:

83 %

hodnotilo: 40


Diskuze

Žádný komentář. Buďte první...!

Nejnovější diskuze

THE CRAZY WORLD OF ARTHUR BROWN - Zim Zam Zim

Schneider anonym
09.09.16 | 16:35:27

OLYMPIC - Jedeme, jedeme

Petr anonym
21.02.16 | 14:42:59

MOTÖRHEAD - Motörizer

Jaroslav Burda
29.12.15 | 09:38:06

CLANNAD - Legend (Robin of Sherwood soundtrack)

Oblu anonym
12.12.15 | 07:55:33

MOTÖRHEAD - Motörizer

Jaroslav Burda
12.11.15 | 21:33:10

PRAŽSKÝ VÝBĚR - Běr

Olda anonym
27.05.15 | 21:42:20

FLAMENGO - Kuře v hodinkách

Jarda Balcar anonym
12.03.15 | 15:08:37

OLYMPIC v Lucerně

Petr anonym
31.01.15 | 20:40:42

Robert Plant - Lullaby and... The Ceaseless Roar

venca anonym
21.01.15 | 21:02:27

Robert Plant - Lullaby and... The Ceaseless Roar

Štěpán Šimek
14.01.15 | 15:20:26

Více

Facebook   MySpace   YouTube